Podle Průzkumu investičního chování Asociace pro kapitálový trh ČR (AKAT ČR) z loňského roku Češi za svou nejlepší investici nadále považují pořízení nemovitosti (29 %), čemuž se nelze divit vzhledem k vývoji cen nemovitostí za posledních dvě dekády. S velkým odstupem Češi vnímají jako pozitivní investici do své rodiny (17 %) a do svého vzdělání (10 %). Více než čtvrtina lidí si žádnou dobrou investici nevybaví, což odráží fakt, že si Češi investovat ještě nezvykli.

Více než třetina populace nemá s investováním žádnou zkušenost a ani s ním nehodlá začínat. Stejná část investuje pravidelně, nebo alespoň jednorázově. 23 % respondentů investování zvažuje, i když jej zatím nezkusilo. Tento výsledek je příslibem dalšího růstu zájmu o investice u nás.

Z výzkumu vyplynulo, že muži nadále investují své peníze častěji než ženy. Čím nižší celkový příjem lidé mají, tím méně investují. Podobně, čím vyšší dosažené vzdělání, tím více mají lidé zkušeností s investicemi. Vzdělání má přitom překvapivě větší vliv na ochotu investovat než příjem. 

Mladí lidé jsou výrazně otevřenější vůči investování než starší, přestože mívají zpravidla méně úspor. Tím pádem by měli být otevřeni investování naopak méně. Zdá se, že česká společnost teprve adoptuje investování jako nový návyk, ke kterému jsou jako k jiným novinkám otevřenější především mladší lidé.

Motivátory a bariéry investování

Pro většinu investujících respondentů (51 %) je důvodem k investování jednoduše zhodnocení volných finančních prostředků. Následně uvádí důvody: zajištění se na stáří (41 %) a udržení aktivního životního stylu i ve vyšším věku (35 %). Typicky je tedy investorem ten, kdo ze svých příjmů generuje volné prostředky. Investuje je proto, že si uvědomuje, že jednou jeho příjmy poklesnou.

U nejmladších investujících (18–26) je motivací koupě dražší věci, zajištění dětí či koupě nemovitosti. Ve skupině 30–49 let přichází jako jasný mezník snaha splatit hypotéku. Starší investoři už myslí na celkové zajištění – diverzifikaci portfolia a ochranu před inflací.

Peníze navíc jsou sice základní podmínkou pro investování, ale ani generování dostatečných úspor nemusí vést k tomu, že respondenti investují. Respondenti se bojí především podvodů (43 %, tedy o 10 % více než v roce 2022) a investičního rizika (42 %). Až třetí bariérou v pořadí je nedostatek prostředků (30 %).

Kde Češi získávají informace ze světa investic

Nejčastějším zdrojem informací jsou finanční portály (23 %) a přátelé a známí (22 %). Respondenti se ale poměrně zásadně liší v dalších typech zdrojů, kde shánějí další informace o investicích. Zatímco pro mladší jsou to sociální sítě, podcasty a YouTube, pro starší naopak rodina, poradce, bankéř, tedy konkrétní lidé v jejich okolí, kterým důvěřují. 

Česká média mají nezastupitelnou úlohu v informování o investicích. Pouze 6 % respondentů sleduje zdroje o investicích výhradně nebo převážně v cizím jazyce. Výrazně se odchylují mladí lidé, kteří častěji využívají zahraniční zdroje bez ohledu na to, zda již investují, nebo ne.

Jak Češi investují

Finanční poradce už není nejvyužívanějším zprostředkovatelem investic. Stávají se jím samoobslužné kanály. Češi nejvíc investují sami přes webové rozhraní české finanční instituce (28 %), prostřednictvím svého finančního poradce (22 %), nebo přes webového rozhraní české investiční platformy (21 %). 

Přibližně 60 % respondentů nevěnuje svým úsporám a investicím ani hodinu svého času za měsíc. Přitom ale ti, kdo svým investicím věnují aspoň hodinu měsíčně, jsou s investicemi výrazně spokojenější než ti, kdo si na ně nenajdou čas. 
 

Zdroj: Jak Češi investují, investiční průzkum AKAT ČR